Last and First Men

Jóhann Jóhannsson (1969–2018) byl plodný skladatel, který psal hudbu k široké škále médií včetně divadla, tance televize a filmu. Jeho dílo je charakteristické kombinací klasické instrumentace s elektronickými prvky. Jeho první album Englabörn (2002, Touch) čerpalo z mnoha rozmanitých inspirací, od Erika Satieho, Bernarda Herrmanna, Purcella a Moondoga k elektronické hudbě vydávané labely jako Mille Plateaux a Mego. U Touch vyšlo i další album, poté Jóhannsson vydal dvě orchestrální alba u4AD: Fordlândia a IBM 1401 – A User’s Manual. V roce 2016 podepsal Jóhann smlouvu s Deutsche Grammophon a vydal svou poslední sólo nahrávku Orphée. Velká část Jóhannssonova díla v jeho posledních letech života byla úzce spojená s filmem: v roce 2010 se dal dohromady s americkým avantgardním filmařem Billem Morrisonem a vytvořil hudbu k jeho snímku Hornický hymnus. Řada filmů s jeho doprovodem zaznamenala mezinárodní úspěch, například Zmizení Denise Villeneuvea (2013) nebo Sicario (2015), který byl nominován v hudební kategorii na všechna velká ocenění, a Příchozí (2016), za který získal Zlatý glóbus a nominaci na ceny BAFTA. K dalším úspěchům patří i hudební doprovod k biopicu o Stephenu Hawkingovi Jamese Marshe Teorie všeho (2014), za který získal Zlatý glóbus za nejlepší hudbu. Jóhannson psal k filmům hudbu, ale také je režíroval: jeho krátký debut End of Summer vzniknul v roce 2015 a pak následovalo multimediální dílo Last and First Men, které mělo premiéru naživo na festivalu Manchester International Festival v roce 2017. Vypravěčkou je Tilda Swinton a snímek kombinuje hudbu a obraz ve snaze vytvořit poetickou meditaci o paměti, ztrátě a ideji o utopii. Film měl premiéru na festivalu Berlinale v roce 2020.