Když do Země medu vtrhne rodina kočovníků a poruší její základní pravidlo, poslední chovatelka divokých včel v Evropě musí zachránit včely a obnovit přírodní rovnováhu.
Hatizde Muratova žije s churavou matkou ve vesnici uprostřed odlehlé horské oblasti na Balkáně, nemají silnice, elektřinu ani tekoucí vodu. Hatizde je poslední z dlouhého rodu chovatelů divokých včel a pracně si vydělává na živobytí sběrem malých dávek medu a jejich prodejem v nejbližším městě vzdáleném pouhé čtyři hodiny chůze. Její pokojný život obrátí vzhůru nohama příjezd potulné rodiny se řvoucími stroji, sedmi bujarými dětmi a stádem dobytka. Hatidze se ke slibované změně staví optimisticky, ale netrvá dlouho a propukne střet, který odhaluje zásadní napětí mezi přírodou a člověkem, harmonií a nesouladem, zneužíváním a udržitelností. Celovečerní debut dokumentaristů Ljubomira Stefanova a Tamary Kotevské s názvem Země medu charakterizuje epická šíře, ovšem zjevně vznikl z důvěrného vztahu mezi filmaři a tématem. Jde o překvapivě humorný, byť drsný i něžný portrét křehké rovnováhy mezi lidstvem a přírodou, o pohled na rychle mizející způsob života a nezapomenutelné svědectví o vytrvalosti jedné ženy.
Režie
LJUBO STEFANOV
Narozen v roce 1975 ve Skopje. Má více než 20 let zkušeností s vývojem a produkcí konceptů a dokumentů týkajících se životního prostředí a lidského vývoje. Mezi jeho klienty patří agentury OSN, Euronatur, Swisscontact atd. K předchozím filmům patří mimo jiné Hluční sousedé (The Noisy Neighbours, 2005) a Jablečné jezero (Lake of Apples, 2017).
TAMARA KOTEVSKA
Narozena 9. 8. 1993 v makedonském Prilepu. Tamara získala cenu za nejlepší balkánský film na mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Tiraně se svým absolventským snímkem Studants podpořeném společností Trice Films a Fakultou dramatických umění ve Skopje.
Její první profesionální dokument o životním prostředí s názvem Jablečné jezero (Lake of Apples, 2017), podpořený rozvojovým programem OSN (UNDP), který napsala a spolurežírovala, byl uveden na mezinárodním festivalu o přírodě v Namuru, získal cenu Prix de l'environnement (2017) ve Francii, čestné uznání na Innsbruck Film Festival v Rakousku (2017) a cenu Perseus na T-Festivalu v Brně (2017).
Ocenění
- Nejlepší dokument, Zvláštní cena poroty za kameru, Cena pro výjimečný přínos, Sundance 2019
- Nejlepší dokument, DOCS Barcelona 2019
- Nejlepší dokument, Docs Against Gravity 2019
- Nominace na Oscara v kategorii Dokument a Mezinárodní film, 2020
