Je to jen vítr

V roce 2008 se v Maďarsku odehrála série otřesných rasových útoků na místní romskou komunitu. Vyžádala si šest mrtvých včetně dvou malých dětí a desítky zraněných. Útočníci zapalovali domy a stříleli brokovnicí na rodiny, které se útěkem z hořících budov snažili zachránit život sobě a svým dětem. Dopadení pachatelů trvalo více než rok, soud se vleče dodnes. Na základě této události natočil ostřílený maďarský režisér Bence Fliegauf (Dealer, Lůno) film, který si z letošního Berlinale odnesl druhou nejvyšší cenu z hlavní soutěže. Film zachycuje jeden den v životě romské rodiny kdesi na okraji malého městečka. Otec je za prací v Kanadě. Matka má dvě zaměstnání a stará se o svého nemocného otce. Dcera chodí do školy a syn se toulá po okolí. Všechny spaluje napětí, způsobené množícími se útoky. Nad městem padá tma a nocí se nesou podivné zvuky. Je to jen vítr? Režisér Fliegauf radikálně převrací to, jak jsme zvyklí romské etnikum ve filmu vídat. Plně se soustředí na vykreslení napětí, které ve společnosti vládne a na fakt, že ohrožení jsou všichni bez ohledu na to, jestli pracují a nevyvolávají konflikty nebo jestli zneužívají sociální systém a nechtějí se přizpůsobit. Soustředí se na pocit, který člověk zažívá, když jemu a jeho rodině hrozí nebezpečí, jehož jediným původcem je nenávist a pokládá si otázku, kam až jsme ochotní v toleranci násilí a rozviřování vášní zajít. Film bude v předpremiéře uveden na MFF Karlovy Vary a na LFŠ v Uherském Hradišti.